Našli jste starou minci, prababiččinu brož nebo válečný suvenýr? Gratuluji, držíte v ruce kus historie. Ale teď to nejdůležitější: **co uděláte, abyste jej vyčistili?** Mnoho lidí sáhne po nejoblíbenějším „zázraku“ z drogerie, který slibuje lesk a čistotu. To je ale ta největší chyba! Muzejní kurátoři v Česku i ve světě varují: existuje chemikálie, kterou má doma téměř každý a která vaše cenné nálezy doslova rozpouští.

Přečtěte si, o co jde, dřív než si z pokladu uděláte hromádku bezcenného prachu. Vsadím se, že vás to překvapí.

Proč váš „osvědčený“ čistič je ve skutečnosti kyselinový útok

Když najdeme zašlý poklad – třeba stříbrný prsten, který desítky let ležel v šuplíku – vidíme jen patinu a špínu. Naše instinkty nám říkají: musí pryč! A kde je nejdřív hledáme? Přesně tak, v kuchyni nebo pod dřezem.

Většina lidí sáhne po výrobku, který skvěle odstraňuje vodní kámen z rychlovarné konvice, umí krásně naleštit chromovou baterii a stojí pár korun – **obyčejný ocet**.

V mé praxi jsem viděl, jak lidé (v dobré víře!) ponořili mince nebo mosazné předměty do silného roztoku octa s jedlou sodou. Cílem byl lesk. Výsledek? Krásný lesk, ale za hroznou cenu.

Fosforeskující bomba pro staré kovy

Ocet je v podstatě zředěná kyselina octová. Pro čištění moderních, odolných předmětů je skvělý. Ale u starých kovů, archeologických nálezů nebo předmětů s historickou patinou nastává katastrofa.

Stará patina (ušlechtilý nános z oxidace) není jen špína, je to **přirozená ochranná vrstva**.
Kyselina octová tuto vrstvu rozežírá doslova během minut, stejně jako agresivní odstraňovač rzi.
Odstranění patiny vede k rychlé a nekontrolovatelné korozi. Předmět se sice leskne, ale jeho povrch je **porézní a náchylný k nevratnému poškození**.

Není to jen o estetice. Jde o hodnotu. Archeologický nález, který byl ponořen do octa, rázem ztrácí většinu své sběratelské ceny, protože se znehodnotila jeho informační hodnota a stabilita.

Jak poznáte, že už je pozdě

Když ocet sejme ochrannou vrstvu, už to nevrátíte. Předmět sice vypadá čistě, ale pod lupou byste viděli mikroskopické krátery.

Mimochodem, stejně nebezpečný (a často přehlížený) je i citron, který si kupujeme v Tescu nebo Albertu k čaji. Jeho kyselina citronová má podobně devastující účinky, speciálně na měděné předměty.

Co jsem si všiml? Lidé chtějí rychlé výsledky. Pamatujte, čištění cenných nálezů je pomalý a trpělivý proces. Chemický útok je zkratka do zkázy.

Přestat stačí. Jak na to jít bezpečně a chytře (kurátorská metoda)

Dobrá zpráva: můžete své nálezy stabilizovat a vyčistit, aniž byste použili cokoliv z kategorie silných kyselin.

H3: Zapomeňte na ocet, vítejte ve světě destilované vody

Kurátoři a restaurátoři mají jedno univerzální pravidlo: **Prvně mechanicky, potom jen to nejnutnější.**

Praktický tip pro začátek:

Čištění jen vodou: Většina nečistot je jen zemina nebo prach. Nechte předmět (speciálně mince a křehké kovy) několik dnů namočený v destilované vodě. Destilovaná voda, která je odsolená, nezanáší další minerály. Vyhněte se té z kohoutku.
Jemné štětce: Použijte měkký zubní kartáček nebo štětec, kterým se maluje akvarel. Buďte extrémně jemní. Odlupujete jen hrubou špínu, ne patinu.
Babská rada: Na velmi odolné a zoxidované stříbrné předměty, které si chcete ponechat pro užitné účely (ne sběratelské!), funguje zubní pasta bez mikročásteček. Ale jen na leštění, NE na namáčení!

A teď nejdůležitější pravidlo: U cenných archeologických nálezů, starých mincí se slabým reliéfem nebo u předmětů z různých kovů (např. spona s železem a stříbrem) se **vůbec nepokoušejte o čištění**. Stačí suché uložení a návštěva profesionála. Oprava škod po octu stojí desítky tisíc korun.

Pamatujte si: Kurátor nechce mít „krásný“ předmět, chce jej mít „stabilní“.

Závěr: Přestaňte se bát špíny, začněte se bát kyselin

Takže ať už jde o starou brož, kterou jste zdědili, nebo o nález z pole za Brnem, hlavní je zdržet se okamžité reakce. Většina domácích čisticích prostředků, které jsou skvělé na vaši koupelnu, jsou smrtící pro historické kovy.

Držte ocet dál od pokladů. A teď to zásadní:

Jaký nejcennější nález jste kdy objevili a jakou NEJHORŠÍ věc jste s ním provedli ve snaze ho vyčistit? Podělte se s námi v komentářích!