Pamatujete, kdy vás naposledy nějaké faktum doslova „uzemnilo“? Třeba to, že med nikdy nezkazí, nebo kolikrát za život projde Praguí (Prahou) denně tramvaj. Většina lidí si myslí, že je to jen náhodné zvědavost, ale já jsem objevil, že je to neurologický katalyzátor. Váš mozek tajně vyžaduje nové informace a hluboce trpí, když mu je nedáváte. Pokud se cítíte vyhořelí nebo se nemůžete soustředit, možná to není únava. Možná jen krmíte mozek špatnou dietou. Pojďme se podívat, jak to napravit hned teď.

„Aha!“ Efekt: Proč nám fakta chutnají jako čerstvě upečený chléb

Když se dozvíte něco nového a skutečně zajímavého, nejedná se pouze o uložení informace do paměti. Odehrává se tam chemická exploze. Během mnoha let praxe jsem si všiml, že fascinace funguje jako spoušť pro dopamin. A to hned dvakrát!

Co se děje ve vašem mozku, když čtete tento článek

Když narazíte na překvapivý fakt, aktivuje se vaše nucleus accumbens – centrum odměny. Funguje to podobně, jako když si dopijete pivo po náročném dni, nebo když vám přijde výplata na účet. Je to čistá odměna.

Fáze 1: Zvědavost (Příprava) – Mozek detekuje mezeru ve znalostech (tzv. „Knowledge Gap Theory“). To vyvolává mírné napětí a nutí nás hledat odpověď. Je to jako chuť na Plzeň, než ji dostanete.
Fáze 2: Objev (Odměna) – Ve chvíli, kdy díru zacelíte, mozek uvolní dopamin. Tento chemický pocit uspokojení mozek miluje a chce ho znovu. Proto neustále scrollujeme Discover.

Proto lidé v čekárně u zubaře nebo ve frontě na oběd u Sv. Huberta v Dejvicích raději čtou rychlé, zajímavé zprávy, než aby přemýšleli o svých problémech. Dostávají rychlou dávku štěstí.

Proč je pro dospělého životně důležité se neustále učit novým faktům (a jak to souvisí s cenou másla)

Mnoho lidí si myslí, že s dokončením vysoké školy (nebo gymnázia) učení skončilo. Chyba. V dospělosti se učení stává jakýmsi „mentálním sportem proti línání“. Když mozek nekonfrontujete s novými informacemi, stane se z něj líný gaučový povaleč.

A tady je ten paradox: Zajímavá fakta nejenže posilují paměť, ale pomáhají nám i lépe řešit praktické problémy. Jak?

Mozek jako „Filtrační Stanice“

Když se dozvíte něco neobvyklého (např. o způsobu rozmnožování hlubokomořských ryb), mozek to spojí s existujícími, zdánlivě nesouvisejícími daty. Utvoří nové synaptické spoje. V praxi to znamená, že když pak třeba řešíte, jak optimalizovat čas při ranním dojíždění autobusem v Brně, mozek má více „cestiček“, jak k řešení dojít.

Pamatujte si: Zajímavosti nejsou jen zábava; jsou palivem pro flexibilitu myšlení.

Praktický Návod: Jak „hacknout” svůj mozek na zvědavost

Nemusíte trávit hodiny čtením encyklopedií. Důležité je pravidelně podávat mozku malé, koncentrované dávky. Toto je můj osobní 3-krokový systém, který pravidelně doporučuji lidem trpícím „informační nudou“:

1. Pravidlo 15 minut před spaním

Místo scrollingu sociálních sítí (které už jen recyklují staré informace), věnujte 15 minut denně jedné konkrétní, náhodné mikro-oblasti. Ne té, kterou musíte znát kvůli práci, ale té, která vás láká. Např. historii čínských mincí, mechanismus horských jezer, nebo jak se vyrábí kvalitní moravský sekt.

Když se učíte nové věci těsně před spaním, konsolidace paměti probíhá efektivněji, protože mozek je nezatížen denními úkoly.

2. Vytvořte si „Kotvy“

Nový fakt bez souvislosti mozek rychle zahodí. Vytvořte si emoční nebo vizuální kotvu. Když se například dozvíte, kolik litrů vody se vypaří z Vltavy za den, vizualizujte si to na příkladu deseti sudů, které vidíte na chatě. Emoce a vizualizace fungují jako „super lepidlo“ pro paměť.

3. „Faktický Reset“ při kávě

Mnohým se v průběhu dne přepne mozek do režimu automatu (práce, nákup, úklid). Použijte svou ranní kávu (nebo odpolední energetický nápoj) jako spouštěč. Během 3 minut čtení před prvním usrknutím se donuťte přečíst jeden komplexní článek nebo seznam pěti neznámých faktů. Přesně tohle narušení rutiny restartuje vaši pozornost.

Závěr: Investujte do vaší zvědavosti, ne do zbytečností

Když investujete čas do zajímavých faktů, investujete přímo do své nálady a kognitivní rezervy. Neděláte to pro test nebo pro šéfa, ale pro sebe – pro ten malý, hřejivý pocit vítězství, když se dozvíte, že třeba Eiffelova věž roste v létě o 15 centimetrů. Je to malá radost, dostupná na dosah ruky, a je zcela zadarmo.

A teď se vás ptám: Které jedno faktum, které jste se dnes dozvěděli (klidně i z tohoto článku), vám nejvíce „koplo“ dopamin a proč?