Do zimní sezóny vstupuje válka s dvojím tlakem. Ukrajina rozšiřuje hluboké údery drony na ruské rafinerie, sklady paliv a železniční uzly, zatímco Rusko spouští podzimní odvod 135 000 branců (říjen–prosinec). Cílem Kyjeva je srazit výnosy z ropy a rozbít palivovou logistiku armády; Moskva na oplátku stupňuje útoky na elektrárny a rozvodny na Ukrajině.

Co se změnilo v posledních dnech

Začátkem listopadu zasáhly ukrajinské drony velkou rafinerii ve Volgogradu. Šlo o zařízení s podílem přes 5 % na ruské rafinační kapacitě a provoz byl dočasně zastaven. Současně Kreml potvrdil nástup branců v běžném půlročním režimu (18–30 let) s využitím k týlovým a podpůrným úkolům, které uvolní profesionály pro frontu.

Jak fungují „deep strikes“ a proč bolí

Ukrajinská taktika míří na nejzranitelnější technologické uzly: primární destilace (CDU), hydrokrakery, skladovací parky a překladiště. Drony létají stovky kilometrů, často v rojích, a nutí Rusko rozptýlit protivzdušnou obranu hluboko ve vnitrozemí. Výpadek jedné velké jednotky se rychle propíše do dostupnosti paliv a do logistických plánů.

Odpověď Ruska: tlak na elektřinu a rozvodny

Moskva na to reaguje sériemi útoků střelami a drony na tepelné zdroje, transformovny a přenosové trasy. Cíl je jasný: vynutit si výpadky v topné sezóně, přetížit ukrajinskou PVO a zvýšit náklady na opravy. Zároveň se posiluje ochrana palivové infrastruktury na ruském území, včetně hlídek a protidronových systémů.

Co z toho plyne pro Ukrajinu, Rusko a Evropu

Ukrajina: zisky z narušování palivové logistiky a roztažení ruské PVO; rizikem jsou zimní „blackouty“ a zátěž sítě v mrazech.
Rusko: krátkodobé výpadky rafinační kapacity a vyšší náklady na ochranu; odvod stabilizuje aparát, ale kvalitu jednotek na frontě zrychleně neřeší.
Evropa a trhy: epizodické vlnky u cen nafty a leteckého paliva, vyšší pojistné v Černomoří; klíčovým faktorem zůstane délka mrazů a tempo oprav na Ukrajině.

Letošní zima není ta loňská: aktivní protitlak

Zimy 2022/23 a 2023/24 byly ve znamení ruské ofenzivy proti energetice Ukrajiny. Letos k ní Kyjev systematicky přidává aktivní protitlak hluboko v ruském týlu. Konflikt se tím mění v „energetickou šachovou partii“: kdo udrží rychlejší opravy a lepší zásoby náhradních dílů, ten vydrží déle.

Pět kroků, které rozhodnou (stát, firmy, domácnosti)

Rychlé opravy a zálohy – mobilní transformátory, spínací prvky, generátory; předem nasmlouvané opravárenské týmy a přeshraniční přenosové kapacity.
Priorita nemocnic a měst – mikrozdroje (diesel/plyn), zásoby paliv na 10–14 dní, jasné pořadí odběrů a krizová komunikace.
Kyberodolnost dodavatelů – testy u energetik i klíčových firem, protože útok na síť může přijít přes dodavatelský řetězec.
Logistika paliv – rezervní trasy, větší obrat zásob, dohody s dopravci pro „horké“ přesuny.
Domácí 72 + hod. standard – voda, léky, powerbanky, bezpečné topné alternativy; pravidla pro používání generátorů a kamen v bytových domech.

Čísla a limity, která je dobré mít na paměti

135 000: podzimní odvod RF (1. 10.–31. 12.), meziročně mírně výš než loni.
> 5 %: podíl volgogradské rafinerie na ruské kapacitě; dočasný výpadek s dopadem na logistiku paliv.
Riziko mrazů: dlouhé období pod nulou zvyšuje účinnost úderů na rozvodny a transformátory; tempo oprav je stejně důležité jako počet zásahů.
Informační šum: obě strany vedou komunikační boj; průběžná data o škodách a obnově se mohou rychle měnit.

Co čekat v zimě 2025/26

Rozhodne tempo oprav vs. tempo úderů. Pokud Ukrajina udrží světlo a teplo v domácnostech a bude dál štípat ruskou palivovou logistiku, zima nebude pro Moskvu zlomová — jen dražší. Naopak série úspěšných zásahů do ukrajinské přenosové sítě během dlouhých mrazů může vynutit rotace spotřeby, plánované odstávky a dočasné evakuace z nejpostiženějších oblastí.