Vláda se rozhodla proti nájemníkům. Od ledna si za drobné opravy a údržbu připlatí výrazně více.

Nájemní bydlení má svá pravidla. Většina lidí je zná jen matně, dokud nepřijde první oprava, první účet a první otázka na to, kdo to vlastně zaplatí. Od ledna se tahle hranice posouvá, a pro nájemníky ne zrovna směrem, který by si přáli.

Nájemní bydlení je spojeno s řadou pravidel, která většina lidí zná jen okrajově, dokud se nedostanou do situace, kdy potřebují provést opravy nebo údržbu. Od ledna 2026 se však mění podmínky, které mohou pro nájemníky znamenat výrazné zvýšení nákladů na drobné opravy.

Co nového přinese změna pravidel?

Vláda schválila úpravy, které se dotknou nájemníků a jejich povinností v oblasti údržby bytů. Nově se zvyšují limity pro tzv. drobné opravy a běžnou údržbu. Limit na jednu opravu vzroste z 1 000 korun na 1 500 korun, a celkový roční strop se zvýší z 100 korun na 150 korun za metr čtvereční podlahové plochy. Tato změna znamená, že nájemníci budou muset nést větší část nákladů na opravy, zatímco majitelé bytů budou mít menší odpovědnost.

Mezi drobné opravy, které nyní spadají na nájemníky, patří:

  • výměna žárovek, zásuvek, vypínačů a zvonků
  • opravy vodovodních baterií, sprch, sifonů a splachovačů
  • údržba dveří, oken, klik a kování
  • opravy sporáků, digestoří a bytových kotlů
  • drobné zásahy do podlah či lišt

Naopak větší opravy, jako je výměna radiátorů nebo rozvodů, zůstávají na majitelích nemovitostí. Změna se tedy netýká typu oprav, ale výše nákladů, které budou nájemníci muset pokrýt.

Proč došlo ke změně?

Ministerstvo pro místní rozvoj vysvětluje, že původní limity již neodpovídaly aktuálním cenám na trhu. Starý limit 1 000 korun často nestačil ani na základní opravy. Nové úpravy mají za cíl přizpůsobit pravidla aktuální ekonomické situaci, avšak automatická valorizace podle inflace nebyla do konečné verze nařízení zahrnuta.

Prakticky to znamená, že nájemníci budou muset počítat s vyššími náklady. Například u bytu o velikosti 40 m² se roční limit nově zvyšuje na 6 000 korun, zatímco u bytu o velikosti 50 m² to bude až 7 500 korun a u 70 m² až 10 500 korun. I když se to na první pohled nemusí zdát dramatické, součet menších oprav během roku může překvapit.

Jak se chránit před zbytečnými výdaji?

Je důležité uchovávat účtenky a pečlivě si zaznamenávat všechny drobné opravy. Roční limit se totiž počítá jako součet všech dokladů. Jakmile tento limit překročíte, další opravy hradí majitel. Včasné hlášení závad je také klíčové – odkládání oprav může vést k větším nákladům než samotná výměna poškozených částí.

Komunikace s majitelem bytu hraje významnou roli. Mnozí pronajímatelé mají své osvědčené řemeslníky, kteří dokážou opravy provést rychle a často levněji. Z pohledu státu jsou nové úpravy logickým krokem, který má reflektovat inflaci, avšak pro nájemníky to představuje další zátěž na jejich rozpočty.

V konečném důsledku platí, že byt, o který se starají obě strany, má větší šanci na dlouhou životnost. Nová pravidla přinášejí vyšší náklady, ale také důraz na spolupráci mezi nájemníky a majiteli, což může vést k lepšímu udržení nemovitostí v dobrém stavu.

Přejít nahoru