Ostatní hlavní politické strany už dopředu vyloučily jakoukoli spolupráci s protiislámským politikem.
Předčasné parlamentní volby v Nizozemsku přinesly překvapivý výsledek, když podle odhadů zvítězila středově-liberální strana D66. Tato informace byla potvrzena různými mediálními agenturami. Druhá příčka patří protiimigrační Straně pro svobodu (PVV) pod vedením Geerta Wilderse, která byla v předvolebních průzkumech považována za favorita.
Ostatní významné politické strany již dříve vyloučily možnost spolupráce s tímto kontroverzním politikem. Podle aktualizovaných odhadů, které zveřejnila veřejnoprávní televize NOS, by D66 mohla získat 27 křesel v dolní komoře parlamentu, což by znamenalo ztrojnásobení jejich dosavadního zastoupení. Naopak PVV by mohla přijít o 12 mandátů, což by jí zajistilo 25 poslanců. Wilders přiznal, že jeho strana očekávala lepší výsledek, ale vyjádřil odhodlání pokračovat v politické činnosti.
Po uzavření volebních místností odborníci upozornili, že první odhady nemusí být přesné a finální počet mandátů se může změnit. Nicméně, další upřesněný odhad ukázal, že D66 má stále silné šance na vítězství.
Další výsledky a politická situace
Třetí nejsilnější stranou by měla být Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) s očekávanými 23 mandáty. Následuje levicová koalice Zelených a Strany práce s 20 mandáty a křesťanští demokraté (CDA) s 19, což představuje nárůst o 14 křesel oproti volbám z roku 2023. Naopak koalice Zelených a Strany práce by mohla ztratit pět mandátů, přičemž její lídr Frans Timmermans již oznámil svou rezignaci.
Názor odborníka. Odhady mandátů jsou momentkou – finální přepočet hlasů a preferenčních křížků může rozložení sil ještě upravit. I kdyby PVV skončila druhá, izolace ze strany hlavních stran snižuje její koaliční potenciál. D66 těží z mobilizace umírněných voličů, ale bude muset nabídnout „mosty“: fiskálně odpovědný program pro VVD, regionální a rodinná témata pro CDA a srozumitelné mantinely v migrační politice. Bez takových mostů hrozí dlouhá vyjednávací paralýza a vláda s křehkou podporou.
Podle aktualizovaných odhadů se do dolní komory parlamentu dostane i přibližně deset menších stran. Odborníci předpovídali, že i kdyby PVV vyhrála, Wilders by se nemohl stát premiérem, protože hlavní politické strany jej považují za nespolehlivého a jeho názory za nepřijatelné. Tento postoj souvisí s jeho rozhodnutím stáhnout podporu ze čtyřkoaliční vlády kvůli sporu o zpřísnění azylové politiky, což vedlo k vypsání předčasných voleb.
Odborníci očekávají, že novou vládu by mohla sestavit širší středová koalice, ale upozorňují, že tento proces může trvat několik měsíců. Po volbách v listopadu 2023 se také vláda formovala několik měsíců, přičemž konečnou dohodu dosáhly strany v červnu 2024. Nový kabinet povede bývalý šéf tajné služby Dick Schoof.
