Když se procházíte po Karlově mostě, cítíte silnou atmosféru. Všechno je kolem dokola staré, magické. Ale co kdybych vám řekl, že to, co většina průvodců vypráví, je obyčejná turistická vábnička? V mé praxi historického badatele jsem si všiml, že jeden falešný příběh má opravdu tuhý kořínek. Dnes ho usvědčíme a ukážeme si, proč je pro vás důležité znát pravdu, i když zrovna nestudujete architekturu.

Připravte se, zboříme nejpopulárnější mýtus. A ne, není to ten s datem a sluncem.

Největší lež: Pohádka o vajíčkách na Karlův most

V čem spočívá ten zásadní omyl (a proč ho Češi milují)

Skoro v každé hospodě, na každé procházce Prahou uslyšíte tutéž „zaručenou“ historku: Do malty na Karlův most se přidávala vajíčka. Proč? Aby byla stavba silnější a držela pohromadě po staletí. Údajně se kvůli tomu svážela vejce z celé země, dokonce i z Velvar, odkud poslali vejce natvrdo, protože se báli, že se skořápka rozbije. To je krásný, roztomilý příběh.

Ale je to jen příběh.

Historici (a chemici) nikdy nenašli spolehlivý důkaz o masivním používání vajec jako pojiva.
Středověká malta byla už tak dost pevná, založená na vápně. Vejce by musela být ve směsi s vápnem v obrovském poměru, aby to mělo fyzikální smysl.
Realita? Byl by to strašný zápach. Pracovat na stavbě, kde by hnijící organický materiál sloužil jako pojivo, si upřímně nedovedu představit.

A tady je ten paradox: Je sice možné, že některá panství či vesnice posílaly vejce, aby podpořily národní projekt (Karlův most byl obrovská věc), ale spíše šlo o symbolický dar, nebo o potravu pro dělníky. Ne o stavební materiál.

Proč ten mýtus přežívá? Praktická psychologie

Tato historka je dokonalý příklad toho, jak funguje lidská paměť – a marketing. Historici na Západě mluví o tzv. „narativní relevanci“. Příběh o vajíčkách je:

Snadno zapamatovatelný.
Kombinuje národní hrdost (celá země pomáhala).
Je vizuálně atraktivní (představte si ty povozy s vejci).

Kdybyste průvodcům řekli: „Most drží díky kvalitnímu hašenému vápnu a říčnímu písku,“ nikdo to nebude poslouchat. Vajíčka prodávají zážitek.

Další dva mýty, které musíte zapomenout

Kámen úrazu na mostě není jen vápno. Mám pro vás další dvě perličky, které vás v Praze naučí nebrat všechno jako fakt:

Mýtus č. 1: Most je postaven přesně pod hvězdami

Často se říká (a to je ten „numerologický“ mýtus), že datum položení základního kamene — 9. 7. 1357 v 5:31 — bylo astrologicky vypočítáno, aby vytvořilo palindrom 135797531. A že orientace mostu je přesná. Jistě, Karel IV. byl do astrologie zapálený! Ale…

Skutečnost je pragmatičtější. Orientace mostu je dána tokem Vltavy a umístěním pevnosti na obou březích. A to datum? Pravděpodobně bylo prostě vybráno jako „šťastný den“, ale přece jen – most stavěli 40 let, nebylo to o jedné magické chvíli.

Mýtus č. 2: Most je nedotknutelný drahokam

Když jej vidíte v plné kráse, myslíte si, že zde stojí od 14. století. To je v zásadě pravda. Ale většina (velká většina!) soch, které dnes obdivujete, jsou jen kopie.

Původní sochy (např. Matyáš Bernard Braun) byly masivně poškozeny větrem a deštěm (to známe, jaké je v Česku počasí, že?). Většina originálů je bezpečně uložena v lapidáriu Národního muzea. To, co fotíte, je sice ikonické, ale je to moderní replika.

Zajímavost: Most v historii zasáhla spousta povodní a ledohodů. Ta povodeň v roce 1890 mu dala opravdu zabrat, zničila dva pilíře a na čas přerušila provoz. Most se musel masivně opravovat. Není to nezničitelný nadpřirozený artefakt.

Praktická rada: Jak dnes poznat historii od pohádky

Když se procházíte centrem Prahy a slyšíte nějakou „zaručenou“ historku, která je až příliš sexy, aplikujte jednoduchý filtr. Moje rada je jednoduchá: Vždy se zamyslete nad logistikou.

Příklad: Jak by se dalo v roce 1357 prakticky a bez zkažení převézt vajíčka z Moravy na staveniště, a to v takovém množství, aby ovlivnilo 516 metrů dlouhý most? Logistická noční můra. Nejspíš to tak nebylo.

Místo toho se soustřeďte na skutečné detaily:

Pozorujte spáry mezi pilíři. Jsou mohutné a masivní, ukazují na sílu středověkého stavitelství, které se spoléhalo primárně na robustní kamenické práce, ne na bio pojiva.
Věnujte pozornost detailům věží. Jsou mnohem víc fascinující než vajíčka. Například Staroměstská mostecká věž je považována za jednu z nejkrásnějších gotických bran.

Příště, až vám někdo bude vyprávět o vajíčkách, stačí jen pokývat hlavou a uvnitř si uvědomit, jak silná je síla dobrého příběhu.

Karlův most je monumentální stavba, i když je postaven z vápna a písku, a ne z organického materiálu. Jeho kouzlo není v chemii, ale v osudu, který s ním prožily celé generace. Mě osobně fascinuje, jak moc se snažíme „přikrášlit“ historii, místo abychom obdivovali tu tvrdou práci, která za stavbou skutečně stála.

A jaký je váš nejoblíbenější pražský mýtus, který stále přežívá v cestovním ruchu?