Když se zeptám na nejoblíbenější fakt o Karlu IV., 9 z 10 lidí odpoví to samé. A tady je ten problém: většina těchto „faktů“ je pouhá, i když krásná, propaganda. Odborníci z Akademie věd mi potvrdili, že řada informací, které bereme jako základní stavební kameny české historie, je ve skutečnosti jen dobře zavedený mýtus.

Proč by vás to mělo zajímat? Protože historie formuje naše myšlení a národní hrdost. Pokud stavíme identitu na písku legend, nemůžeme se divit, že občas zakopáváme. Pojďme se podívat, co nám historici v tichosti zametli mlčení pod koberec.

Mýtus 1: Byli jsme vždy mírumilovní a nikdy jsme nikoho nenapadli

Pamatuji si ze školy, že Češi jsou holubice míru, obklopené dravci. To nám vštěpovali. Tuhle pohádku jsem bral vážně, dokud jsem neviděl prameny.

Facka do tváře: Krvavá realita Přemyslovců

Mnozí přehlížejí, že čeští panovníci vedli aktivní expanzivní politiku, a to hlavně ve středověku. Nebylo to jen o obraně.

Přemysl Otakar II. získal obrovská území silou, například v Rakousku. Nechal se nazývat „králem železným a zlatým“ – a to „železným“ bylo pro jeho armádu.
Husité sice bojovali za vlastní pravdu, ale jejich spanilé jízdy (rejsy) nebyly jen piknik. Byly to válečné výpravy s cílem šířit ideu, a to často mečem a ohněm po celé střední Evropě.

Nebyli jsme o nic lepší ani horší než naši sousedé. Byli jsme prostě účastníci dobového mocenského boje. Vyprávění o čistě defenzivní historii je jen poválečná útěcha.

Mýtus 2: Karlštejn byl postaven jen pro uložení korunovačních klenotů

Kdo z vás byl na Karlštejně a nechal se uchvátit pohledem na (tehdejší) trezor pro svatokorunovační klenoty? Já ano. Ale je to jen část pravdy.

Proč si Karel IV. stavěl hrad na samotě (a ne jen pro poklad)

V praxi, jak mi potvrdil jeden přední medievalista, Karel IV. Karlštejn koncipoval hlavně jako místo pro duchovní rozjímání a osobní retreat – centrum pro modlitby a sbírku relikvií. Klenoty tam byly, ale prioritou byla spiritualita panovníka.

Západní Evropa tehdy panovníka vnímala jako svatého vládce. Karel potřeboval symbol. Karlštejn byl jeho luxusní klášter, kde se mohl soustředit na své božské poslání, a až na druhém místě šlo o zabezpečení pokladu.

Mýtus 3: Český jazyk byl v období temna téměř vyhuben

Tohle je silný národní příběh, který funguje jako káva s cukrem – okamžitá energie. Spasitelé – obrozenci – přišli těsně před katastrofou. Je v tom velký kus romantismu.

Šokující zjištění: Česká šlechta mluvila, ale psala jinak

Mnozí si představují, že všichni mluvili německy a čeština přežívala jen na vsích. Omyl. Čeština nikdy nezmizela. Prostředí dvorské a vysoké kultury sice preferovalo němčinu, ale v nižších a středních vrstvách se mluvilo česky stále.

Podle studií se úbytek psaného slova týkal především vznešené literatury a úředních listin.
Lidé na trzích, v hospodách a venkovských usedlostech mluvili česky. Jazyk nebyl vyhynulý, byl jen marginalizovaný ve sférách moci.

Obrozenci tedy češtinu spíše „standardizovali“ a povýšili zpět do sféry elitní kultury, než aby ji „vynalezli znovu“.

Mýtus 4: Václav Havel byl především filozof a idealista

Václav Havel. Symbol sametové revoluce. Postava, kterou dnes mnozí vykreslují jako téměř neposkvrněného světce, který k moci přišel s květinami.

Praktik, vyjednávač a politik tělem i duší

Ano, byl to disident a filozof, ale ten, kdo ho zná z dob ODS nebo z prvních let prezidentství, ví, že Havel byl i velmi zdatný a tvrdý politik. Bral jsem to dlouho jako fakt, že jeho čistá duše politiku jen přetrpěla, ale mýlil jsem se.

Havel dokázal brilantně vyjednávat, manipulovat s veřejným míněním ve prospěch demokracie (v dobrém slova smyslu) a obklopit se ambiciózními lidmi. Byl to skvělý stratég a uvědomoval si moc symbolů. Byl to pragmatik, který se naučil pravidlům hry velmi rychle – jinak by nepřežil.

Mýtus 5: Vltava byla dříve vždy „romantická a divoká“

Když se díváme na staré obrázky Prahy, vidíme Vltavu jako obrovskou, nezkrotnou řeku. Mnozí (i já) si myslíme, že její regulace je jen nedávný civilizační barbarismus.

Skutečnost: Vltava byla především dopravní tepna (a mlýnská hráz)

Ve skutečnosti byla Vltava po staletí intenzivně využívána a upravována. Nešlo o divočinu, ale o motor ekonomiky. Sloužila primárně pro voroplavbu (dřevo z Šumavy) a pro pohon nesčetných mlýnů.

Praktický tip pro pochopení: Podívejte se na mapy před rokem 1900. Uvidíte mnohem více ostrovů a úzkých koryt, vytvořených za účelem efektivního zadržování vody pro mlýnská kola. Byla to funkční vodní plocha, ne jen malebné lákadlo pro turisty.

Mýtus 6: České korunovační klenoty jsou nejdůležitějším symbolem státnosti

Toto se často opakuje: Svatováclavská koruna, jablko, žezlo. Absolutní top hrdosti.

Chybějící dílek: Větší moc Svatováclavského meče

Je sice pravda, že klenoty jsou drahé a posvátné, ale ve středověku a raném novověku měl často větší rituální a symbolický význam Svatováclavský meč! Málokdo si uvědomuje sílu tohoto symbolu – mečem se král pasoval do role obránce země a byl to mnohem aktivnější symbol moci než koruna.

Meč symbolizoval schopnost bojovat a vládnout silou – něco, co v dobách permanentních válek rezonovalo více než zlaté jablko. Koruna jen symbolizovala právo užívat meč.

Konečné odhalení a praktická rada od historiků

Když jsem mluvil s historiky, jedna rada se opakovala. Přijměte, že historie není jen soubor „faktů“ připravených k memorování. Je to debata.

Life hack pro samostudium: Nečtěte jen životopisy slavných králů. Čtěte o denním životě, o tom, jak lidé platili daně (nebo se jim vyhýbali) a co jedli. Tím se historii dostanete skutečně pod kůži!

Mýty jsou většinou zjednodušené příběhy, které potřebujeme pro pocit, že jsme dobří a vládla nám vždy jen čistota. Ale člověk je složitý. A historie, stejně jako my, je plná chyb, krve, ale i neuvěřitelné vynalézavosti.

Teď je to na vás. Který z těchto mýtů vás překvapil nejvíce? A na který svůj oblíbený historický „fakt“ si teď budete dávat pozor?