Zatímco letos v květnu jsme začali platit 205 korun měsíčně místo 175, příští rok v lednu by mohly poplatky za televizi a rozhlas úplně zmizet. Alespoň to nová vláda slibuje ve svém programu. Pro důchodce by to byla úspora přes dva tisíce korun ročně. Něco na tom ale přeci jen nesedí.
Možné zrušení poplatků za veřejnoprávní média: Co to znamená pro důchodce?
Nově vznikající vláda slibuje zásadní změny v oblasti poplatků za veřejnoprávní média. Zatímco v květnu došlo ke zvýšení poplatku na 205 korun měsíčně, v lednu příštího roku by mohly tyto poplatky úplně zmizet. Pro důchodce by to znamenalo roční úsporu přes dva tisíce korun. Nicméně, jak se říká, není všechno zlato, co se třpytí.
Jaké změny se již udály?
Vraťme se na chvíli k letošnímu jaru, kdy došlo k prvnímu zvýšení poplatků. Zákon se nezměnil pouze v částkách, ale i v tom, kdo je povinen platit. Dříve stačilo nemít doma televizi nebo rádio, aby se člověk vyhnul poplatkům. Nyní je situace jiná. Povinnost platit koncesionářské poplatky mají všechny domácnosti, které mají přístup k internetu, což zahrnuje mobilní telefony, tablety, počítače nebo notebooky. Tímto krokem se očekávalo, že se okruh plátců rozšíří o přibližně šest set tisíc domácností.
Pro mnoho seniorů se však situace nezměnila. Pokud mají doma pouze starý tlačítkový telefon bez připojení k internetu, poplatky je netrápí. Zákon totiž rozlišuje mezi chytrými zařízeními a klasickými telefony, které slouží pouze k volání.
Problémy s roční platbou
Dalším problémem, který se objevil, je způsob platby. Mnoho domácností si zvyklo platit poplatky najednou na celý rok, což je pro ně pohodlnější. Ti, kteří uhradili poplatky v lednu podle starých sazeb, však byli po květnovém zvýšení poplatků překvapeni. Zjistili, že vznikl nedoplatek, protože od května se platí více. Například, kdo zaplatil za televizi 1 620 korun na celý rok, musel během roku doplatit dalších 120 korun.
Pro ty, kteří platí přes SIPO, to bylo o něco jednodušší, protože Česká pošta automaticky zvýšila částku.
Budoucnost financování médií
Novela zákona měla také zavést automatické navyšování poplatků v závislosti na inflaci. To mělo fungovat tak, že pokud inflace překročí šest procent od posledního zvýšení, poplatky by se automaticky zvýšily o stejnou částku. Tento krok měl zajistit, že příjmy České televize a Českého rozhlasu nebudou ztrácet hodnotu.
Avšak koncem října minulého roku se na Pražský hrad dostalo programové prohlášení nové koalice, které slibuje zrušení poplatků za veřejnoprávní média. Pro běžnou rodinu by to znamenalo roční úsporu 2 460 korun. Problém však spočívá v tom, že prohlášení neobsahuje žádné informace o tom, jak budou média financována dál.
Andrej Babiš a jeho strana ANO dlouhodobě navrhují, aby financování veřejnoprávních médií přešlo pod státní rozpočet, což podporuje i SPD. Na druhé straně Motoristé mají jiný názor a financování přímo ze státního rozpočtu odmítají. Podle nich by to vedlo k tomu, že by se televize a rozhlas staly závislými na vládě.
Pro důchodce, kteří nyní platí 205 korun měsíčně, by zrušení poplatků představovalo významnou finanční úlevu. Je to jako čtrnáct menších nákupů nebo měsíční léky, které pojišťovna nehradí. Ale co se stane, pokud by se kvůli tomu zhoršilo vysílání? Pokud by financování záviselo na politické vůli, mohlo by to vést k nutnosti škrtat programy nebo jiné důležité služby.
Programové prohlášení hovoří o nezávislosti televize a rozhlasu, ale pokud vláda bude rozhodovat o financování, jaká nezávislost pak zůstává? Je důležité, aby se o těchto otázkách vedla otevřená diskuze a aby se hledalo řešení, které zajistí jak finanční stabilitu, tak i kvalitní vysílání.
Pro více informací o vládních změnách a jejich dopadech si můžete přečíst také článek nová vláda zruší vysokorychlostní trať do Hradce a Vratislavi kvůli nedostatku financí.
