Smlouvu dosud ratifikovalo 37 zemí, podepsalo ji 45 států včetně ČR, která ji ale neratifikovala. Lotyšsko je první zemí, která od ní odstoupila.
Lotyšský parlament se ve čtvrtek večer rozhodl odstoupit od Istanbulské úmluvy, mezinárodního dokumentu zaměřeného na prevenci násilí na ženách a domácího násilí. Tento krok učinil Lotyšsko první členskou zemí Evropské unie, která se rozhodla smlouvu zrušit. Lotyšsko ratifikovalo úmluvu teprve loni, a to v rámci širšího úsilí o ochranu lidských práv v zemi. V současnosti ji ratifikovalo 37 zemí a podepsalo 45 států, včetně České republiky, která ji však dosud neratifikovala.
Odstoupení od úmluvy bylo schváleno poměrem 56 hlasů ze 100, což vyvolalo bouřlivé debaty a protesty ve veřejnosti. Během protestu, kterého se zúčastnilo více než pět tisíc lidí, zazněl slogan „Úmluva = bezpečnost“, který zdůrazňuje důležitost ochrany práv žen a obětí násilí.
Protesty a politické napětí
Mezi demonstranty byla i operní zpěvačka Brigita Čirkše-Reisoneová, která v debatě vyjádřila své obavy o ochranu práv žen. „Jsem žena, která zažila fyzické a emocionální násilí a chci chránit svá práva,“ uvedla během protestu v Rize. Její slova odrážejí široké obavy o budoucnost práv žen v Lotyšsku, zejména v kontextu nadcházejících parlamentních voleb.
Opozice, která návrh na odstoupení od úmluvy podala, je kritizována za politickou motivaci. Politolog Romans Gagunovs z Riga Stradinš University naznačil, že tento krok je součástí předvolební kampaně populistické strany „Lotyšsko na prvním místě“, která se snaží získat podporu voličů. „Příští rok nás čekají parlamentní volby a vidíme, že tímto krokem začínají svou kampaň,“ dodal Gagunovs.
V rámci diskuze o odstoupení od úmluvy se objevily i názory, že tento krok destabilizuje situaci v zemi. Poslanec Edmunds Jurēvics z frakce Nová jednota (JV) apeloval na své kolegy, aby zvážili důsledky svého rozhodnutí. „Většina lotyšské společnosti a vlastenců jasně prohlásila, že Lotyšsko musí v této úmluvě zůstat, což nás přibližuje Evropě,“ zdůraznil Jurēvics.
Proti odstoupení se vyjádřili také velvyslanci z několika evropských zemí, kteří podpořili význam úmluvy a její ochrannou roli pro oběti násilí. Nevládní organizace rovněž vyjádřily obavy z možných negativních dopadů na ochranu práv žen a dětí v Lotyšsku.
Nyní má zákon o odstoupení v rukou lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs, který může jeho platnost pozastavit na dva měsíce, pokud o to požádá alespoň třetina poslanců. Během této doby může být otázka předložena veřejnosti k rozhodnutí v referendu, pokud o to požádá alespoň desetina voličů.
Odstoupení od Istanbulské úmluvy tak vyvolává široké diskuse o budoucnosti práv žen v Lotyšsku a situaci v celé Evropě, kde se stále více objevují otázky spojené s genderovou politikou a ochranou lidských práv.
