Platí za jednoho z nejzáhadnějších mezihvězdných návštěvníků vůbec. Kometa 3I/Atlas je totiž všechno jen ne obyčejná. Překvapuje svým nezvyklým chováním, vzhledem i složením. Zůstává tak nadále pod bedlivým drobnohledem astronomů.
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, která je teprve třetím známým objektem mimo naši sluneční soustavu, se blíží k nejbližšímu bodu své dráhy ke Slunci. Astronomové z celého světa ji pečlivě sledují, neboť její chování je neobvyklé a odlišuje se od typických komet.
Názor odborníka. 3I/ATLAS je přirozená laboratoř pro srovnání „chemie“ cizích komet s těmi slunečními. Spektroskopie ukazuje neobvyklý poměr těkavých látek a stopové kovy (např. nikl) v komě, což odráží jiné podmínky zrodu planetárního systému. Dynamicky jde o hyperbolický průlet – bez návratu. Pro pozorovatele platí, že jasnost komet je notoricky nejistá; důležitější než „číselná“ předpověď je sledovat vývoj prachu a plynů v čase a porovnávat snímky z různých nocí. Právě tato časová křivka chování je to, co z 3I/ATLAS dělá unikát.
Kometa 3I/ATLAS je fascinující tím, že má velmi vysokou excentricitu dráhy, která přesahuje hodnotu 6. To je v astronomii výjimečný údaj. Podle odborníků to potvrzuje, že se skutečně jedná o mezihvězdný objekt. Běžné komety mají excentricitu okolo 1, což naznačuje, že jejich dráhy jsou daleko více eliptické a blíže k našemu slunečnímu systému. Excentricita je klíčovým parametrem, který určuje tvar oběžné dráhy a vzdálenost ohnisek od středu.
Neobvyklé složení a vlastnosti
Mezi dalšími parametry, které činí kometu 3I/ATLAS výjimečnou, je také poměr oxidu uhličitého k vodě v její komě a zvýšený obsah niklu v jejím spektru. Tyto odlišnosti mohou naznačovat, že kometa vznikla v jiném planetárním systému, kde byly odlišné podmínky během formování protoplanetárního disku. Takové rysy z ní činí cenný objekt pro vědecký výzkum.
V poslední době se také objevily spekulace o „neobvyklém ohonu“ komety, který směřuje od Slunce, což vedlo k domněnkám, že by mohlo jít o umělé těleso. Odborníci však vysvětlují, že se jedná o běžný jev zvaný protichvost. Tento jev je způsoben většími prachovými částicemi, které se pohybují jinak než menší částice. Vliv slunečního záření na menší prachové částice je mnohem silnější, což přispívá k odlišnému vzhledu ohonu.
Zajímavosti pro pozorování a interpretaci
- Nejisté jasnosti: odhady 10–11 mag se mohou lišit podle aktivity prachu; vyplatí se sledovat průběžné reporty a vlastní skici.
- Geometrie hraje prim: protichvost se objevuje při pozorování blízko roviny dráhy – jde o projekční efekt, nikoli „anomálii“.
- Filtry a technika: pro menší dalekohledy pomůže tmavé nebe a střední zvětšení; fotografie s delší expozicí odhalí jemné struktury ohonu.
- Srovnání se „slunečními“ kometami: jiné poměry CO2/H2O a kovy v plynném obalu naznačují odlišné teplotní a chemické poměry v mateřském disku.
- Trajektorie na obloze: přechod z Panny do Lva v listopad–prosinec usnadní vyhledávání – obě souhvězdí jsou dobře mapovatelná hvězdnými skoky.
Kometa 3I/ATLAS se na obloze znovu objeví na začátku listopadu, kdy dosáhne perihelia, tedy nejbližšího bodu k Slunci. Odborníci odhadují, že její jasnost se bude pohybovat v rozmezí 10 až 11 magnitud, což znamená, že by mohla být viditelná i s menšími dalekohledy. Pro nejlepší pozorovací podmínky se doporučuje použít střední dalekohledy s průměrem objektivu alespoň 20 centimetrů.
V listopadu se kometa bude nacházet v souhvězdí Panny a v prosinci se přesune do souhvězdí Lva, přičemž podmínky pro pozorování se budou zlepšovat. I když se očekává, že jasnost komety postupně slábne, stále stojí za to ji na obloze hledat, neboť z dosud známých mezihvězdných objektů je 3I/ATLAS suverénně nejjasnější.
