V chladných měsících většina lidí automaticky přidá na topení. Pocit tepla bývá vnímán jako známka pohodlí a útulnosti domova. Jenže podle odborníků žije většina Čechů dlouhodobě v teplotách, které lidskému tělu neprospívají. Teplejší vzduch sice působí příjemně, ale po delší době vede k p
V chladných měsících je běžné, že lidé zvyšují teplotu v domácnostech, neboť teplo je často spojováno s pohodlím a útulností. Avšak odborníci varují, že mnozí lidé, včetně mnoha Čechů, žijí v prostředí, které může být pro jejich zdraví nevhodné. Přestože teplejší vzduch na první pohled působí příjemně, může vést k přehřívání těla, únavě a zhoršené schopnosti soustředit se.
Vliv vysokých teplot na zdraví
Podle odborných doporučení je důležité mít správně nastavený termostat. Zatímco mnozí lidé preferují teplotu mezi 22 a 24 °C, což je nad doporučovanou optimální hodnotou, čtvrtina populace dokonce topí ještě více. Starší generace si často spojuje vyšší teplotu s pocitem pohodlí a zdraví. Nicméně, tyto vyšší teploty mohou mít vážné důsledky pro zdraví.
Příliš vysoká teplota v bytě může způsobovat řadu problémů. Vysušuje vzduch, což vede k suchu sliznic, častějším bolestem hlavy, pálení očí a podráždění dýchacích cest. Dále nižší obsah kyslíku v přetopených místnostech snižuje soustředěnost a bdělost, zatímco kombinace horka a sucha může vyvolávat ospalost a pocit přetížení.
Problém přetápění je navíc umocněn moderními zateplenými budovami, kde teplo zůstává uvnitř a bez pravidelného větrání se místnosti rychle přehřívají. Teploty nad 23 °C často snižují vlhkost pod 30 %, což dráždí sliznice a dále zhoršuje kvalitu vzduchu.
Jaká teplota je optimální?
Odborníci doporučují udržovat teplotu v domácnostech mezi 17 a 21 °C, přičemž ideální teplota se pohybuje kolem 18 °C. Při této teplotě tělo efektivně hospodaří s energií a lépe dýchá, což přispívá k lepší funkci mozku. Jakmile teplota překročí 22 °C, tělo začíná aktivovat své termoregulační mechanismy, což může vést k únavě a poklesu koncentrace.
Teplota by měla být také přizpůsobena konkrétní místnosti. V ložnici se doporučuje udržovat 17–19 °C, pro kvalitní spánek a regeneraci. V obývacím pokoji nebo pracovně je vhodné mít teplotu kolem 20–21 °C, zatímco v koupelně může být tepleji, přibližně 23 °C. Správná vlhkost vzduchu, ideálně mezi 40–60 %, je rovněž klíčová pro zdraví a prevenci respiračních onemocnění.
Nižší teplota v místnostech přináší mnohé výhody. Podporuje prokrvení, snižuje riziko bolestí hlavy a zlepšuje okysličení mozku. Studie ukazují, že lidé pracující v chladnějším prostředí jsou pozornější, rychleji reagují a dělají méně chyb. Kromě toho se jim lépe spí, protože tělo se před usnutím přirozeně ochlazuje, což podporuje kvalitní spánek.
Negativní dopady přetápění
Při teplotách nad 22–23 °C začíná tělo reagovat na přehřátí, což se projevuje rozšiřováním cév a zpomalením krevního oběhu. Tělo poté spotřebovává energii na ochlazení, což vede k únavě a snížení výkonnosti. Dlouhodobý pobyt v horku může rovněž způsobit dehydrataci, projevující se suchostí pokožky a podrážděností.
V zimních měsících se problém zhoršuje, protože vzduch je přirozeně suchý. Příliš vysoké teploty mohou dráždit dýchací cesty, snižovat obranyschopnost a zvyšovat riziko nachlazení. Přehřáté prostředí také narušuje přirozený spánkový cyklus, což vede k neklidnému spánku a pocitu únavy.
Naopak chladnější prostředí mírně stimuluje organismus, což podporuje metabolismus a mentální soustředění. Krátkodobý chlad zvyšuje produkci hormonů, které zlepšují náladu a snižují stres.
Vedle zdravotních přínosů má snížení teploty také pozitivní vliv na finance. Odborníci uvádějí, že každý stupeň snížení teploty může snížit náklady na vytápění přibližně o 5–7 %. Nižší teplota tedy prospívá nejen zdraví, ale i peněžence.
