Vojenský expert a profesor politologie Carlo Masala ve své knize varuje, že by Kreml mohl vstoupit do Estonska do tří let. Promluvil o článku 5.
V následujících letech se Rusko bude soustředit na vyvolání rozporů mezi členskými státy NATO ohledně uplatnění kolektivního obranného závazku, známého jako článek 5. Podle německého vojenského experta a profesora politologie Carla Masaly by neshody mezi členy mohly umožnit Rusku provést omezenou invazi do východní části aliance během následujících tří let.
Ve své publikaci Pokud Rusko vyhraje: Scénář Masala naznačuje, že Kreml by mohl zasáhnout do Estonska již v roce 2028. Odkazuje na informace ze Spolkové zpravodajské služby, podle nichž někteří ruští představitelé pochybují, že každý člen NATO by podpořil aktivaci článku 5, který stanovuje, že útok na jednoho člena je útokem na všechny. Masala v rozhovoru pro web Newsweek tvrdí, že Moskva má za to, že některé státy nejsou ochotny se s Ruskem postavit do konfliktu.
Provokace ze strany Ruska
Nejnovější události naznačují, že hrozba v okolí Estonska je stále aktuální. Estonsko obvinilo Rusko z několika provokací, včetně neobvyklého pohybu ruských vojsk poblíž svých hranic. V reakci na to Tallinn uzavřel hraniční přechod Saatse Boot, když se tam objevilo sedm ozbrojených ruských vojáků. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna uvedl, že lidé mohou procházet, ale bez povolení nesmí zastavit.
V září došlo k narušení estonského vzdušného prostoru letadly MiG-31, přičemž Kreml popřel, že by šlo o jeho stroje. Tato tvrzení však evropská bezpečnostní komunita, včetně Masaly, označuje za nevěrohodná. Tyto incidenty podle Masaly ukazují, jak Rusko testuje odstrašující sílu a přitom se stává bezohlednějším. Jak uvedl, „pokud věříte v teorii odstrašování, pak nevletíte se třemi stíhacími piloty do estonského vzdušného prostoru.“
Estonsko na incident reagovalo aktivací článku 4, což znamená, že vyzvalo k dalším konzultacím. Ostatní členové NATO však zdůraznili, že by mohlo jít pouze o omyl. Tyto rozporuplné reakce ze strany aliance by se v budoucnu mohly ještě prohloubit, což by Moskva mohla využít.
Možnost testování článku 5
Masala dále uvedl, že rozsáhlý útok na některý z pobaltských států nebo Polsko by pravděpodobně vedl k uplatnění článku 5, což je riziko, které by Rusko pravděpodobně nechtělo podstoupit. Na druhou stranu menší provokace by mohly vyvolat rozdělení NATO na několik skupin – ty, které by se chtěly okamžitě bránit, ty, které by preferovaly vyjednávání s Ruskem, a ty, které by doufaly v rychlé ukončení konfliktu.
Jedním z příkladů menších provokací by mohl být omezený vpád do estonského města Narva pod záminkou ochrany převážně rusky mluvícího obyvatelstva, které by Kreml vykreslil jako ohrožené. Tento scénář se podobá tomu, co Rusko použilo v ukrajinské oblasti Donbas v roce 2014. Poté by se na estonském ostrově Hiiumaa objevili ruští vojáci s podporou válečných lodí ruské baltské flotily, které by mohly blokovat pobaltské státy.
Pokud NATO zůstane soustředěno na tyto provokace a USA udrží svou vojenskou přítomnost v Evropě, je velmi nepravděpodobné, že by Rusko politicky a ekonomicky ovládlo země východní Evropy, uvedl Masala. „Jakmile se však NATO rozpadne, bude to mnohem snazší,“ dodal. Rozpad aliance by nastal, pokud by nebyl uplatněn článek 5.